Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
From revolutionary armed forces to revolutionary regimes, empirical analysis of the transformation
Cuby, Alexandre ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
The purpose of this thesis is to investigate the role that political ideologies plays in determining the target of insurgency movements. In order to understand how these groups operate, I use Janowitz's military establishment to apply it on the three main revolutionary ideologies of the 20th century, Khomeinism, Marxism/Leninism and Fanonian. Based on these analyses, I hypothesize the three main targets by ideology based on the clarity of the indoctrination and on the level of bureaucracy entailed in the revolutionary texts. I then proceed to compare these theories to three case studies, the Hezbollah, the FARC and finally the PKK. I try to offer an explanation on why religious insurgencies target most of their attacks towards rival factions or why nationalist left-wing groups are mostly focused on attacking security forces. I argue that a well-structured hierarchy, a reliance on the civil society and a clear definition of the political and military targets are quintessential to prevent civilian causalities. But contrarily to most papers on the topic, I find that a strict military discipline has the reversed result that expected. For instance, the FARC and the PKK have such a strict internal code of discipline that it led the members to desert the organizations by thousands and have civilians as...
Výběr cílů teroristických skupin: Případy Óm šinrikjó a Japonské rudé armády
Hromádková, Klára ; Kolmaš, Michal (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Ačkoliv Japonsko není zemí často spojovanou s teroristickými útoky, v 2. polovině 20. století se v tomto státě zformovalo několik extremistických a teroristických skupin. Jednou z nich byla ultralevicová teroristická organizace Japonská rudá armáda, která vznikla v 60. letech v rámci studentského levicového hnutí, a druhou Óm šinrikjó, náboženská mileniární organizace založená v ekonomicky prosperujících 80. letech jako jedna z tzv. nových nových náboženských skupin. Obě tyto skupiny a způsob, jakým si vybíraly terče svých teroristických útoků, jsou předmětem zkoumání této práce. První část této práce se zaměřuje na popis terorismu v obecné rovině. V dalších kapitolách se zaměřuji na obě skupiny, konkrétně okolnosti jejich vzniku a dva vybrané teroristické útoky, u kterých zkoumám, jaký vliv na výběr terčů těchto útoků měly následující faktory: ideologie, kvalita vedení, členská základna a její kvalita, dostupnost zbraní a finance. U Japonské rudé armády se práce soustředí na teroristický útok na letišti Lod (1972) a útok na americké a švédské velvyslanectví v Kuala Lumpur (1975), u Óm šinrikjó je to útok na rodinu Sakamoto (1989) a útok sarinem v tokijském metru (1995). V závěrečné kapitole porovnávám, zda obě skupiny mají nějaké společné znaky a jaké faktory měly u obou skupin největší vliv na...
Ultralevicový terorismus: případ Japonské rudé armády
Hromádková, Klára ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Japonské studentské levicové hnutí bylo v 60. letech významným fenoménem, který se v této zemi začal formovat již po druhé světové válce. Výsledkem této situace byl vznik několika extremistických a teroristických organizací, mezi které patřila i Japonská rudá armáda, hlavní objekt zkoumání této práce. V první části práce se zabývám detailním popisem této skupiny, konkrétně její historií, dále ideologií, organizací, hlavními představiteli, nejznámějšími teroristickými akcemi, zahraničními vazbami a současným stavem. Ve výzkumné části práce se zabývám teroristickými akcemi Japonské rudé armády, konkrétně výběrem terčů jejich útoků, na který aplikuji teorii racionální volby a zkoumám, zda se skupina při výběru terčů rozhodovala na základě racionality a zda lze během třicetileté existence skupiny pozorovat v jejím výběru nějakou změnu. Po analýze jednotlivých teroristických akcí zjišťuji, že si Japonská rudá armáda častěji vybírala měkké cíle, které nejsou tolik chráněné, a že ve výběru jejich terčů byla skupina ovlivněna svou ideologií, ale zřejmě i Lidovou frontou pro osvobození Palestiny, se kterou JRA při svých teroristických akcích zpočátku spolupracovala.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.